Kočka není dekorace: Je to člen domácnosti a ne doplněk z IKEA
KOČKA = chlupaté majestátní stvoření, které tráví 92 % času ležením, 5 % ignorováním vás a zbytek plánováním atentátu na váš závěsný truhlík.
Možná, že kočky vypadají jako luxusní polštářky, ale uvnitř nich číhá divoké zvíře.
A přesto se najdou lidé, co si myslí, že kočka je něco jako ozdoba do bytu. Něco mezi aromalampou a dracenou. Něco, co prostě položíte na gauč a čekáte, že to bude vypadat dobře, nehýbat se a neškrábat.
Realita? Kočka není dekorace!
Kočka je živá. Opakuji: ŽIVÁ.
To znamená:
má emoce,
má potřeby,
a má i vkus (například nemá ráda vašeho přítele a to umí dát jasně najevo).
Stále se setkáváme s větou:
"Pořídili jsme kočku, ale ona skáče na linku a škrábe sedačku. To jsme nečekali."
A co jste čekali? Že si pořídíte plyšáka, kterého si občas pohladíte, ale jinak se o sebe postará sám a jediné, co po vás chce, je estetické umístění vedle vázy?
Ne. Kočka není IKEA doplněk. Není "stylově laděná do prostoru". Je to krásné stvoření s duší, charakterem a schopností zanechat chlup na každém myslitelném povrchu včetně mikrovlnky.
Domácí dekorace, co má názor
Kočka vám řekne, když se jí něco nelíbí. Ne nahlas, samozřejmě. Udělá to pasivně-agresivně. Třeba strhne ubrus. Nebo v noci shodí vázu, protože jste jí nevyměnili vodu v misce.
Zatímco pes vám přinese pantofli, když jste smutní, kočka vám přinese mrtvou myš. Do postele. A ne proto, že vás nenávidí. Naopak, tohle je její forma lásky.
Kočka, jen leží a nic nedělá…
Častá myšlenka hodně lidí. A přesně vystihuje, jak moc lidí kočkám nerozumí.
Kočka vypadá, že nic nedělá. Ale reálně:
Sleduje každé vaše sousto.
Mapuje pohyb světla.
Připravuje útok na papuče.
Mentálně se vysmívá vašemu trapnému pokusu o tanec v kuchyni.
Kočka nikdy jen neleží. Ona čeká. Až ztratíte ostražitost. Až si přestanete všímat. A pak, přesně ve chvíli, kdy otevřete jogurt, vyskočí na vaše záda jako ninja z animáku.
Proč je důležité říct nahlas REALITU o kočkách?
Protože kočky se často vrací z adopcí. Proč?
"Nebyla tak mazlivá, jak jsme čekali."
"Nelehla si k nám na gauč."
"Škrábala nám gauč."
Tak si to shrneme. Kočka nebyla dekorace. Tak ji lidi vrátili... Ale to je jako vzít si partnera, zjistit, že taky občas prdí, a poslat ho zpátky k rodičům.
Zvíře se nevrací jako šaty, které nesedí. Zvíře se přijímá. Se vším všudy. S chlupy, s náladama, s tím, že se občas počůrá mimo záchod, protože jste mu ten záchod zapomněli vyčistit.
Co za to dostanete?
Kočku, která vás naučí trpělivosti.
Kočku, která vás donutí čistit záchod častěji než při návštěvě tchyně.
Kočku, která vás bude sledovat jako detektiv a přitom nikdy nebude soudit.
A když máte fakt štěstí, jako bonus získáte i osobního zahřívače vašeho klína s tím nejvděčnějším pohledem, který jste kdy viděli.
A to je víc než jakákoli svíčka nebo pléd z katalogu.
Závěr?
Kočka není jen zvíře. Je to osobnost. Je to výzva. Je to malý, chlupatý šéf vaší domácnosti.
A když to přijmete, zjistíte, že nejhezčí věci nejsou ty, co jen hezky vypadají. Ale ty, co vám skočí na klín a začnou příst.
Kočka není dekorace. Je to spíše bytový designér — specialista na shazování křehkých věcí z poliček.
TIP: Přečtěte si také co dělat, když najdete zatoulanou kočku!